(Politické) poměry před svatbou

August Silný se v mládí, během svého putování za vzděláním zvaném kavalírská cesta, seznámil s nádherou a leskem dvorů ve Versailles a v Benátkách. Podle těchto předobrazů posléze, od roku 1694 už jako kurfiřt, přetvářel své rezidenční město Drážďany. Současně odbourával vnitřní napětí v Sasku a obnovil politické vztahy s vídeňským císařským dvorem. Díky zaplacení horentní sumy polským stavům a své konverzi ke katolictví usedl v roce 1697 na polský trůn – další stupínek své moci. Pro svého syna a následníka trůnu, kurfiřtského prince Fridricha Augusta II., se ucházel o ruku Marie Josefy, starší z obou dcer císaře Josefa I. (1678–1711), což mu mělo dopomoci k vysněnému císařskému titulu. Proto svého syna již ve věku jedenácti let představil římskoněmeckému císaři a rakouskému arcivévodovi Karlu VI. (1685–1740), jenž neměl žádného mužského potomka.

Tak jak to bylo v Sasku od reformace běžné, byl korunní princ protestantského vyznání. To byla ale překážka pro otcovy plány s ženitbou. Ve věku 15 let se Fridrich August II. vydal na kavalírskou cestu a navštívil různé evropské královské dvory. Během této cesty – roku 1712 v italské Boloni– konvertoval ke katolictví. August Silný však ještě potřeboval dalších šest let, aby o svém plánu přesvědčil i císaře Karla VI.

Svatba ve Vídni

Dne 28. dubna 1719 se císař Karel VI. rozhodl dát za ženu saskému kurfiřtskému princi Fridrichu Augustovi II. svoji neteř arcivévodkyni Marii Josefu. Za datum svatby ustanovil 20. srpen téhož roku a uskutečnit se měla ve Vídni. Do té doby bylo třeba dohodnout manželskou smlouvu. V ní bylo mimo jiné uvedeno, že císařská neteř rezignuje na případné dědické nároky na císařský trůn. Tím ovšem císař zničil strategii Augusta Silného, jež měla Sasy dovést až na císařský trůn.

Manželství bylo uzavřeno v určený den v šest hodin večer v letním sídle vídeňského dvora na zámku Favorita. Vedle císařské rodiny se svatby zúčastnilo i několik důležitých saských a polských ministrů. Po pronesení manželských slibů si ženich s nevěstou podali ruku, navlékli si snubní prsteny a biskup Spinola sňatku požehnal. Za zpěvu, dunění kanónů a víření bubnů se novomanželé se svatebčany odebrali ke slavnostně prostřené tabuli v divadelním sále zámku.

Na této internetové stránce používáme soubory cookie. Některé z nich jsou nezbytné, zatímco jiné nám pomáhají zlepšovat tuto webovou stránku, a tím Vám nabídnout maximální pohodlí. Podrobná vysvětlení k používané technice, partnerům a právním podkladům pro zpracování naleznete v našem prohlášení o ochraně dat. Pro otevření naší internetové nabídky v úplném rozsahu klikněte prosím na „Souhlasím“.

Souhlasím