Tento kočár typu karosa (Carrosse) je mistrovským dílem barokního řemeslného umění. Nejprve se objevil v Itálii a později byl dále vyvíjen ve Francii.

U tohoto exponátu se jedná o velkou slavnostní karosu – „Grand Carrosse“. Zastupuje zde nedochovanou karosu využitou při „svatbě století“ kurfiřtského prince Fridricha Augusta II. s rakouskou arcivévodkyní Marií Josefou v roce 1719. Takovéto nádherné karosy používaly zejména významné osobnosti většinou jako korunovační, reprezentační a slavnostní vozy. Podle hodnosti osoby bylo zapřaháno šest, osm nebo i více koní. Pouze králové, císařové a papež směli jezdit s osmispřežím.

Cestou z Vídně na svatební slavnosti v Drážďanech seděla nevěsta od okraje Drážďan až do Rezidenčního zámku v takovémto exkluzívním ceremoniálním kočáře.

• Výrobce: neznámý, zřejmě dvorské dílny, Paříž (Francie)
• Materiál: mj. různé druhy dřev, kůže, hedvábí, zlato, stříbro, železo
• Výška/šířka/délka v milimetrech: 3300/2000/6400
• Váha: cca. 2,5 tuny

Zápůjčka Olomouckého arcibiskupství, Česká republika

V roce 1746 si olomoucký biskup Ferdinand Julius von Troyer (1698–1758) před svým nástupem na biskupský stolec objednal ve Vídni tři reprezentační kočáry. Tehdy nebylo nic neobvyklého kupovat si použité luxusní vozy. Tuto Grand Carrosse získal v únoru roku 1746 za 2000 zlatých (tj. 1400 tolarů) od jistého jinak neznámého hraběte Esterházyho. Pro srovnání: roční výdělek tesaře tehdy činil 70 tolarů.

Ještě před prvním využitím je ale Troyer nechal přestavět. Kočáry tak byly ve shodě s dobovým barokním vkusem vybaveny alegorickými malbami čtyř světadílů od známých vídeňských umělců. Tato Grand Carrosse je dodnes v majetku olomouckého arcibiskupství.

• Výrobce: neznámý, zřejmě dvorské dílny, Paříž (Francie)
• Materiál: mj. různé druhy dřev, kůže, hedvábí, zlato, stříbro, železo
• Výška/šířka/délka v milimetrech: 3300/2000/6400
• Váha: cca. 2,5 tuny

Zápůjčka Olomouckého arcibiskupství, Česká republika