Na této internetové stránce používáme soubory cookie. Některé z nich jsou nezbytné, zatímco jiné nám pomáhají zlepšovat tuto webovou stránku, a tím Vám nabídnout maximální pohodlí. Podrobná vysvětlení k používané technice, partnerům a právním podkladům pro zpracování naleznete v našem prohlášení o ochraně dat. Pro otevření naší internetové nabídky v úplném rozsahu klikněte prosím na „Souhlasím“.
Německé říšské dráhy – nejziskovější podnik mezi válkami
První světová válka formálně skončila uzavřením Versaillské smlouvy v roce 1919. V ní byly stanoveny mj. i reparace – odškodnění, které muselo zaplatit poražené Německo. Rovněž německá železnice byla tímto ujednáním postižena.
Jedním z důsledků bylo založení prvního národního železničního dopravce v Německu, tzv. Německých říšských drah (Deutsche Reichsbahn). Ze zisků tohoto nového vysoce ziskového podniku Německo zaplatilo větší část reparačního plnění.
Jeden z hlavních problémů Německých říšských drah bylo velké množství různých typů lokomotiv a vagónů zemských drah. Tyto bylo nyní třeba sjednotit. Při tom vzniklo číselné značení lokomotiv, které platí dodnes. Zastaralý vozový park měly obnovit četné standardizované typy nákladních vagónů a nové lokomotivy postavené podle jednotných technických předpisů.
V roce 1924 byly v souvislosti z Dawesovým plánem, jenž měl nově nastavit otázku reparací, Německé říšské dráhy změněny na Společnost německých říšských drah (Deutsche Reichsbahn-Gesellschaft), což byla státní akciová společnost. Až do zastavení reparačních plateb v roce 1933 tak Společnost německých říšských drah nahospodařila svůj podíl na německých reparačních platbách. I přes tyto platby se říšské dráhy staly motorem hospodářského rozkvětu v meziválečném období. Ze zisků byly mj. financovány počátky stavby dálnic v Německé říši. Železniční síť dosáhla v roce 1935 svými 68 700 km historicky největší délky.