Na této internetové stránce používáme soubory cookie. Některé z nich jsou nezbytné, zatímco jiné nám pomáhají zlepšovat tuto webovou stránku, a tím Vám nabídnout maximální pohodlí. Podrobná vysvětlení k používané technice, partnerům a právním podkladům pro zpracování naleznete v našem prohlášení o ochraně dat. Pro otevření naší internetové nabídky v úplném rozsahu klikněte prosím na „Souhlasím“.
Železnice a válka
Vojsko velice brzy rozpoznalo strategický význam nového dopravního prostředku. Železnice tak svojí rychlostí, s níž dokázala převážet vojenské jednotky, zprávy a zásoby, rozšířila možnosti válečnictví. Vojsko tudíž podporovalo stavbu strategických tratí, jež by uspokojovaly jeho potřeby.
V prusko-rakouské válce v roce 1866 Prusko například využívalo železnici pro rychlý transport svých jednotek k Hradci Králové, kde pak zvítězilo v rozhodující bitvě. Rovněž vítězství vojsk Německého spolku v německo-francouzské válce v letech 1870-71 bylo z velké části výsledkem nečekaně rychlé mobilizace a přesunu německých jednotek po železnici.
Ani „materiálové bitvy“ první světové války by nebyly myslitelné bez transportních možností, které nabízela železnice. Stejný význam jí připadl rovněž za druhé světové války, přičemž pro říšské dráhy nečinilo rozdíl, zda měla převážet vojáky, zásoby, válečné zajatce nebo lidi do nacistických vyhlazovacích táborů. Německé říšské dráhy nacistickému režimu účtovaly za každého převáženého vězně koncentračního tábora jízdenku 3. třídy v osobním vagóně, ačkoliv tito lidé byli zpravidla napěchováni v nákladních vagónech.
Po druhé světové válce se ztráta významu železnic opět odráží ve vojenských plánech. Železnice se nyní stala pouze jednou z několika možností pro transport vojenských jednotek a výzbroje.